Užití rad a návodů léčby uveřejněné na tomto portálu je věcí úvahy čtenáře. Server nenahrazuje lékařské vyšetření. Provozovatel nenese žádnou odpovědnost za případné komplikace a škody, které vznikly použitím informací z tohoto portálu.
NOVINKY
PEVNÉ ZDRAVÍ A DUŠEVNÍ VYROVNANOST V NOVÉM ROCEVšem našim čtenářům přejeme v novém roce pevné zdraví a duševní vyrovnanost.
tým...
VAŠE APOTEKA V NOVÉMApoteka má nové webové... KONTAKTY
NEJPRODÁVANĚJŠÍ
ANKETA
Betlémy
Prapůvodem jesliček jsou obrazy z období středověku s motivem narození Ježíška. Původní motiv oplakávání Krista se tak přenesl na událost mnohem radostnější, na oslavování jeho narození. Za prvního tvůrce betlému je považován italský sochař z 15. století Quido Mazzoni. Jeho jesličky byly z hlíny a znázorňovaly jednotlivé postavy.
Nejstarší zmínka o vystavení jesliček v Čechách pochází z roku 1562. Z ryze církvení půdy se postupem času jesličky přesunuly i do lidového prostředí vesnic. Lidový betlémář tak zasazuje scénu narození Ježíška do prostředí, které obklopuje jeho vesnici. Maluje a zobrazuje reálné prostředí, ale zároveň se snaží naplnit svoji představu o exotických krajích, zvířatech a oblečení.
Druhy a rozměry betlémů se velmi různí, lze je rozdělit do dvou základních kategorií. Skříňkové malé betlémy ležely celý rok na půdě a snesly se pro účely koledování a obchůzek. Jiné betlémy - figurkové - se každým rokem stavěly znovu a často zabraly velkou část světnice a dosahovaly opravdu značných rozměrů. Také se každoročně o nějakou tu nově zhotovenou figurku rozrostly. Existují také miniaturní betlémy sestavené v láhvi.
Rovněž použité materiály se lišily - betlémy z vosku se přiliš v lidovém umění nezabydlely, zato kašírované figurky našly velkou oblibu. Vyráběly se z dřevěné kostry s vyřezávanou hlavou a končetinami, na kterou se nanesly vrstvy z látky nebo z papíru, prosyceného klihovou vodou. Z této hmoty se následně vytvarovalo tělo a šaty figurky. Dřevěné vyřezávané figurky se zdobily polychromováním. Známým centrem zhotovování dřevěných betlémů je město Králíky - odtud králický betlém. Rychlými tahy zde vyráběli figurky o velikosti 2 - 15 cm celé rodiny. Každý měl svou úlohu - řezbář vyřezával tělo, ostatní přilepovali ruce a atributy z drobných štěpinek a pomocníci pak hotové výrobky barvili temperami nebo olejovými barvami. Králické postavičky si byly velmi podobné, přestože je zhotovovalo více autorů.
Z keramiky se betlémy vyráběly pouze vyjímečně, zato figurky tlačené z různých měkkých hmot - z těsta, papíru, sádry - které se naplnily do dřevěných formiček - tzv. kadloubků, byly vcelku snadno zhotovitelné. Moučná těsta dobře přijímala tvar a během sesychání udržovala ostré kontury. Nevýhoda byla v křehkosti materiálu a náchylnosti k napadení hmyzem. Jako trvanlivější se ukázaly výrobky z papíroviny s příměsí brambor a sádry. Tyto tlačené figurky se daly běžně koupit na předvánočních trzích. Zcela jiným typem jsou papírové betlémy dvourozměrné, ploché. Jejich základem byly dřevěné deskové betlémy z 18. století. Ještě dodnes je tento typ betlémů bohatě zastoupen - předtištěné betlémové archy je možné zakoupit na mnoha místech s vánočním zbožím.
V typickém českém betlému jsou vždy zasoupeny tyto postavy: Ježíšek s volečkem a oslíkem, Panna Maria s Josefem, Tři králové (Kašpar, Melichar a Baltazar = K+M+B), pastýři a ovce, daráčci či darovníci (figurky nesoucí Ježíškovi dárky - vánočku, kůzle, mouku, husu, soudek piva...), muzikanti, anděl zvěstování Páně s nápisem Gloria in excelsis Deo (Sláva na výsostech Bohu). Celý výjev je korunován betlémskou hvězdou, která letí přes noční oblohu. V betlémě však můžete nalézt mnohem více figurek - například myslivce, kominíka, mlynáře, řemeslníky, tovaryše, selky, děvečky, pacholky, hospodského, ponocného, kozy, kachny, děti. Zkrátka celou vesnici a vše, co k ní patří.
Vánoce dnes
Téma Vánoc se samozřejmě nemůže vyhnout ani kulturnímu dění ve městě. Výstavy, koncerty v kostelích i koncertních sálech, festivaly adventní hudby, benefiční koncerty, speciální pořady pro děti - nabídka je široká a vybrat si může opravdu každý. Pro většinu Čechů k Vánocům nerozlučně patří vánoční mše s lidovými pastorálními prvky českého kantora a skladatele Jana Jakuba Ryby (1765 - 1815) Hej mistře, vstaň bystře. V adventní době bývá často uváděna zejména v kostelích. Lidé se však v adventní době nevěnují pouze návštěvám výstav a koncertů. Odjakživa se před Vánocemi uklízel a vánoční výzdobou zkrášloval celý dům. Nakupují se dárky pro blízké a přátele, rozesílají se vánoční a novoroční blahopřání, pečou se vánočky z kynutého těsta a vánoční pečivo (vanilkové rohlíčky, různě zdobené drobné pečivo z lineckého těsta - čím více druhů, tím lépe) a vše se připravuje na vyvrcholení vánočních svátků - Štědrý den. Ještě předtím je ovšem třeba zakoupit vánoční stromeček, obvykle smrk, jedli nebo borovici. Kolem 20. prosince se v ulicích města objevují kádě s kapry.