e-shop Apoteka.cz

Nevhodný zdroj osvětlení zhoršuje zrak,vede ke stresu a vyčerpanosti.

Možná se vám také stává, že se cítíte rozmrzelí, unavení a vůbec nevíte proč. A pak si najednou uvědomíte, že jste díky zatažené obloze už několik dní neviděli slunce . Většina lidí sice nad takovým zjištěním jen mávne rukou, moderní výzkumy ovšem potvrzují, že pravdu mají ti, kterým se po slunci stýská. Nedostatek slunečního svitu totiž ovlivňuje nejen naši náladu, ale může mít i vážné dopady na naše zdraví.

Americký vědec Zane Kime zase tvrdí, že opakované vystavování se slunci vede ke snížení tepové frekvence, krevního tlaku a obsahu cukru, cholesterolu a kyseliny mléčné v krvi a také ke snížení produkce stresových hormonů ACTH a kortizonu. Zároveň se přitom podle něj zvyšuje odolnost organismu, vytrvalost a schopnost krve vázat kyslík. Slepice, které jsou chovány venku, dokonce snášejí vejce s nižším obsahem cholesterolu.

Ačkoliv mnozí lidé stále nejsou tento fakt ochotni přijmout, oči neslouží pouze k vidění, ale existuje přímé spojení mezi nimi a mozkem. Proto je možné prostřednictvím světla, které do očí přichází ovlivnit fyziologické pochody v celém těle.

Oči mají totiž přímé spojení s hypothalamem, jedné z nejdůležitějších částí mozku, která řídí např. autonomní nervovou soustavu, rovnováhu energie, hospodaření s tekutinami, krevní oběh, regulaci teploty či dýchání. Informace z hypothalamu se dále dostávají do hypofýzy, která má na starosti veškeré hormonální pochody v organismu. Světlem přímo ovlivňována je další část mozku - epifýza, která vylučuje hormon melatonin a ovlivňuje například rozmnožování, krevní tlak, motoriku, ale i imunitu a růst nádorových buněk.

Během evoluce se tedy lidský organismus přizpůsobil působení slunečního záření natolik, že bez něj již nedokáže správně fungovat. Moderní výzkumy přitom jednoznačně potvrzují, že každá barva má na organismus odlišný vliv. Červené světlo například způsobuje zvýšení krevního tlaku, tepu a agresivity, ale zároveň například tlumí migrénu. Jeho dlouhodobé působení ovšem způsobuje zeslabení buněčné stěny vedoucí až ke smrti buňky. Při modrém světle naopak tlak i tepová frekvence klesají a dostavuje se uvolnění, snížení úzkosti, ale i třeba ústup ústup revmatických bolestí. Na barvě světla je také závislá účinnost celé řady enzymů.

KDYŽ TĚLU CHYBÍ SLUNCE

Většina z nás však tráví svůj čas v uzavřených místnostech osvícených buď umělým osvětlením, nebo denním světlem filtrovaným přes okenní skla, která rovněž mění jeho barevné složení. Běžné žárovky produkují světlo, v němž jsou oproti slunečnímu záření mnohem více zastoupeny žlutá a červená barva, které mají na tělo stimulační vliv a při dlouhodobém působení nás tak vedou k permanentnímu stresu. Důsledkem je nejen předčasná únava, ale i narušení hormonální rovnováhy. Zorničky očí se navíc trvale rozšiřují, což může vést ke vzniku zeleného zákalu.

U zářivek zase prakticky chybí modré světlo, které je ve slunečním záření zastoupeno nejvíce. Navíc obsahují tzv. luminiscenční vrstvu, která se rozsvěcí a zhasíná podle toho, jak dostává impulzy z elektrické sítě. A protože střídavý elektrický proud má frekvenci 50 Hz, zářivka ve skutečnosti nesvítí, ale bliká 50x za sekundu. To je frekvence, kterou sice vědomě neregistrujeme, ale na naše oči a mozek přesto působí negativně.

Působení nedokonalého osvětlení však má na naše zdraví i další negativní účinky:

Zvyšuje stres, agresivitu a zhoršuje schopnost soustředění.

• Snižuje obranyschopnost, zvyšuje hladinu cholesterolu.
• Snižuje tvorbu vitaminů A a D, což má za následek zhoršení zrakových funkcí, respektive sníženou absorpci vápníku v kostech a zubech.
• Mnohé výzkumy naznačují, že může vést ke vzniku zhoubných nádorů, poruch plodnosti a urychluje celkové stárnutí organismu.
• Podporuje vznik SAD (sezónní afektivní poruchy-poruchy duševního zdraví z nedostatku slunečního světla), která se projevuje náhlými výkyvy nálad, úbytkem energie a depresemi.
• U žen zhoršuje průběh premenstruačního syndromu.

Osvětlení ,které je umělým ekvivalentem slunečního záření.

Podstatně zvýšit dobu, po kterou pobýváme na slunci, se asi podaří málokomu z nás. Velkou naději nám tak přináší plnospektrální osvětlení s vyváženým spektrem, které se slunečnímu záření podobá z více než 90 % (zatímco běžné žárovky a zářivky pouze ze 60-80 %). Jeho pozitivní vliv potvrzují vědecké výzkumy i zkušenosti uživatelů.

V jedné americké studii byly například srovnávány dvě skupiny studentů. Ti, kteří se učili v místnostech osvětlených obyčejnými zářivkami, byli častěji hyperaktivní, unavení, podráždění a nepozorní. U žáků v učebnách, kde bylo instalováno plnospektrální osvětlení, naopak došlo k výraznému zlepšení chování i studijních výsledků, a dokonce se u nich snížila kazivost zubů.

Z dalších příznivých účinků zdravého světla ve srovnání s běžným osvětlením pak můžeme zmínit následujících:

•  Snižuje únavu zraku (zejména při dlouhodobé práci s počítačem), zlepšuje ostrost vidění a zmírňuje některé oční vady.
• Výrazně zvyšuje schopnost soustředění a produktivitu práce, oddaluje nástup únavy, snižuje úrazovost a díky snížení agresivity omezuje výskyt konfliktů na pracovišti.
• Umožňuje nezkreslené vnímání barev, což ocení například grafici či umělci.
• Snižuje nejen výskyt sezónní afektivní poruchy, ale i dalších typů depresí.
• Při použití v domácnosti usnadňuje ranní vstávání a urychluje regeneraci.

 nastrojezdravi.cz