Užití rad a návodů léčby uveřejněné na tomto portálu je věcí úvahy čtenáře. Server nenahrazuje lékařské vyšetření. Provozovatel nenese žádnou odpovědnost za případné komplikace a škody, které vznikly použitím informací z tohoto portálu.
NOVINKY
PEVNÉ ZDRAVÍ A DUŠEVNÍ VYROVNANOST V NOVÉM ROCEVšem našim čtenářům přejeme v novém roce pevné zdraví a duševní vyrovnanost.
tým...
VAŠE APOTEKA V NOVÉMApoteka má nové webové... KONTAKTY
NEJPRODÁVANĚJŠÍ
ANKETA
Čaj - také sáčkový může být dobrý
Máte rádi dobrý čaj a nevíte, jaký si koupit? Milovníci tohoto zdravého nápoje dávají přednost sypanému, ale ani ten sáčkový nemusí být špatný. Cena totiž o jeho kvalitě nemusí rozhodovat.
Kam se vypravit pro kvalitní čaj? Odborníci jednoznačně odpovědí: do specializovaného obchodu nebo do čajovny. Ale i v supermarketu se už dnes na rozdíl od minulých let dá koupit slušný standard. Sypaný, nebo balený? Ceny jsou srovnatelné. Koupíte-li krabičku s dvaceti sáčky o hmotnosti 40 gramů za 30 až 40 korun, je to cena podobná sypanému čaji. "Do sáčků se většinou dává prach z čajových lístků, který propadne při třídění, žádné zázraky tedy nečekejte. Ale i když je horší kvality, jako osvěžující nápoj rozhodně zdraví neuškodí. Obecně platí: čím větší lístky, tím kvalitnější čaj. Renomované firmy si nedovolí dát do sáčků špatný čaj," říká Ivanka Turčičová ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. "O jeho jakosti cena nevypovídá, tu si určuje obchodník sám," dodává.
Že se nelze jednoznačně řídit cenou, potvrzuje i čajový odborník a zakladatel čajoven Luboš Rychvalský. "Záleží na tom, z jaké oblasti čaj pochází, zda se zpracovává ručně, nebo na strojích, a kde se balí. Čaj se sklidí třeba na Srí Lance, pak se odveze do Indie, protože tam je výhodnější ho balit. Teprve potom se čaj exportuje do Evropy a tím se jeho cena zvedne. Přitom to může být tentýž čaj, který jiná firma doveze přímo z plantáže do republiky, a proto ho může prodávat levněji. Nikde není psáno, že v krabičce za osmdesát korun je lepší čaj než v té za dvacet. Také záleží na druhu obalu: čím složitější, tím vyšší je cena.
Z každé oblasti je jiný
Základem všech čajů je jedna původní rostlina čajovník. Jeho výsledná chuť závisí na tom, kde se pěstuje, a jakým způsobem se zpracovává. Čaj je proto často přirovnáván k vínu. Největšími pěstiteli čaje jsou Čína, Japonsko, Indie, Srí Lanka, Indonésie a Afrika. O tom, zda bude čaj zelený, polozelený, bílý či černý, rozhoduje proces fermentace. "Je to fáze, kdy se při zpracování v čajovém lístku určitým způsobem naruší buněčná stavba a působením vlhkosti a kyslíku se začínají uvolňovat chemické látky, které dávají čaji jeho chuť, vůni a barvu" vysvětluje Luboš Rychvalský.
Většina čajů, které se dostanou ke spotřebiteli, jsou směsi různých druhů a sklizní. "Aby mohl dostat zákazník pod jedním jménem čaj stále stejně kvalitní, musí výrobci jednotlivé druhy míchat. Chuť téže odrůdy je totiž závislá na klimatických podmínkách v dané sezoně," vysvětluje zakladatel obchodů s čajem a a kávou Ozalid Petr Zelík.
O zelený roste zájem
Evropané si vynutili výrobu čajů ovoněných, například velmi známý anglický čaj Earl Grey je směsí čínského a indického černého čaje aromatizovaný bergamotovou silicí. Oblíbené jsou také zelené čaje s ovocnými příchutěmi. "Ještě nedávno byl největší zájem o čaje ovocné, dnes se stále více prodává čaj zelený. Maminky kupují pro děti ochucený rooibos, což je rostlina z Jižní Afriky, a starší lidé dávají přednost čaji černému," tvrdí Jana Pešková, majitelka pražského Čajového krámku. "Prodáváme i biočaje, jsou sice dražší, zato pocházejí z plantáží, kde se nepoužívají umělá hnojiva," pokračuje Petr Zelík.
Čaj a zdraví
Japonci říkají: deset šálků denně a nebudete nikdy hledat lékaře. Myslí tím ale čaj zelený, jiný se v Japonsku nevyrábí. Černého čaje by se mělo pít méně, ale i ten je zdravý. Oba obsahují velkou škálu antioxidantů, které působí preventivně proti srdečním chorobám a rakovině. Čaj pomáhá snižovat hladinu cholesterolu, obsahuje kofein (dříve nesprávně uváděný jako tein), který povzbuzuje organismus a zahání únavu.
Další látky pomáhají při mírnění dýchacích potíží a posilují cévy.
Je přirozeným zdrojem fluoridu, který chrání sklovinu a brání vzniku zubního kazu.
Ovocné čaje mají zase vitamíny, ale stejně jako bylinné nálevy neobsahují kofein, nemají tedy povzbuzující účinky. Těm by se však správně nemělo říkat čaj, protože pravý čaj je nálev pouze z listů čajovníku.
Jak vybrat a podávat čaj
v supermarketech je na první pohled veliký výběr, ale převážně balených čajů. není zde záruka, že koupíte čaj čerstvý, také nemáte jistotu, že byl dobře skladován. Jistější je zajít do specializovaných obchodů nebo čajoven. zboží by mělo být čerstvé, dostanete odbornou radu a čaj si můžete koupit na váhu.
pro vyznavače osvěžujícího pití je vhodný čaj zelený. Výraznější a barevnější je čaj černý. Kdo nechce kofein, vybere si mezi širokou nabídkou čajů ovocných, bylinných nebo rooibos. Sypaný čaj bývá dražší, sáčkový se snadněji připravuje.
Čím čerstvější čaj, tím lepší. Trvanlivost je většinou 18 měsíců. Měl by být uchováván ve vzduchotěsných dózách, protože velmi snadno přijímá vlhkost a také pachy z okolí. Ideální je umístit jej v suchu, temnu a chladu.
Obecně platí: jedna čajová lžička na šálek o velikosti přibližně 1,5 decilitru. do konvice se dává tolik lžiček, na kolik šálků je vody, plus jedna lžička navíc. O sáčcích to platí obdobně, jeden na jednu porci.
Pro přípravu je vhodná baňatá porcelánová, skleněná či keramická konvice, šálek nebo miska, aby se silic a teplo mohly rovnoměrně šířit kolem stěn. Přípravu usnadní čajítka, sítka či papírové filtry. Nádobí ani příslušenství by nemělo být z kovu. Louhováním se z něj uvolňují látky, které snižují účinky čaje. Nádobí nemyjte saponáty.
Druhy čajů
Bílý čaj je nefermentovanou lahůdkou mezi čaji. Pěstuje se jen ve velmi omezeném množství, jeho výroba je specifická. Nové listové pupeny se otrhávají ještě před rozvinutím, nechají se zavadnout, aby se z nich odpařila voda, a potom se suší. Pupeny si zachovávají stříbřitě bílý vzhled, některé bývají ručně svinovány do různých tvarů. Nálev z nich je světle žlutý. Připravuje se přelitím vodou o teplotě 85 až 90 stupňů Celsia a louhuje se přibližně sedm minut. je možné vícenásobné zalití.
Kde se pěstuje: Čína, Srí Lanka, kolébkou je jižní Indie.
Zelený čaj je nefermentovaný. Čerstvě otrhané lístky se nechají zavadnout a pak se tepelně ošetřují, aby se zabránilo fermentaci. V Číně ji brání ohřátím zavadlých lístků na rozpálené pánvi, v Japonsku se lístky rychle napařují na pohyblivém pásu, aby byly vláčné a změkly. Potom se ochladí a opakovaně svinují, dokud neztratí veškerou vlhkost. V poslední fázi se dosušují. Podle druhu se zalévá vodou o teplotě 75 stupňů Celsia a nechá se louhovat od půl minuty do tří minut, nálev má světle žlutou až nazelenalou barvu. Lístky je možné zalít několikrát. Kde se pěstuje: Čína, Japonsko, Indie.
Oolong, nebo také polozelený či modrozelený čaj, je částečně fermentovaný. Lístky se nechají prudce zavadnout na přímém slunci, pak se šetrně přetřásají v bambusových koších, aby okraje trochu změkly. Vlivem reakce chemických látek s kyslíkem okraje lístků zčervenají. Po několika hodinách se částečná fermentace zastaví tím, že se lístky ohřejí na rozpálené pánvi stejně jako u čaje zeleného. Přelévá se vodou o teplotě 80 až 90 stupňů Celsia a nechává louhovat přibližně tři minuty, nálev je světlý. Kde se pěstuje: Čína, Tchaj-wan (Formosa), Indonésie
Černý čaj je fermentovaný. Jednotlivé druhy se liší podle oblastí, ale výroba vždy zahrnuje čtyři základní kroky: zavadání, svinování, fermentaci a sušení. Lístky se nechají rozložené zavadnout. Při svinování se naruší buněčná struktura lístků (lehce se rozdrtí) a začínají se uvolňovat chemické látky, které při následné fermentaci dávají čaji chuť a barvu. lístky mění barvu ze zelené na červenočernou. Potom se usuší proudem horkého vzduchu v peci. Přelévá se vroucí vodou a nechává louhovat tři až pět minut. Nálev má barvu sytě červenou až hnědou. Kde se pěstuje: Čína, Srí Lanka, Indie, Indonésie, Afrika a další.
Podle druhu je fermentovaný i nefermentovaný. Ovoněný čaj se připravuje ze zeleného, černého čaje i z oolongu. Lístky se nechají ovonět až po zpracování. Nejčastěji se používají květy jasmínu, orchideje a růže, ale i ovoce. někteří výrobci nakonec lístky květů odstraní, ale většinou se k lístkům přimísí. Aromatizované čaje vznikají tak, že se do zpracovaného čaje přidávají vonné silice, například aromatické plody ze subtropického stromu bergamot. Teplota vody i doba louhování se řídí podle druhu základního čaje a barva nálevu je od světle žluté po sytě červenou až hnědou.